pátek 26. srpna 2016

Rychločtení a knihomolská subkultura

K dnešnímu článku mě ponouklo zamyšlení holek z 89publishers (mimochodem kdo je nesledujete na FB, nebo přímo na jejich stránkách, tak je vřele doporučuju). V poslední době se totiž do značné míry také potýkám s fenoménem "rychločtení" - na Goodreads i na Facebooku vídám, jak blogeři stíhají za měsíc přečíst tolik knih co já za půl roku. Jasně, pracuju v nakladatelství, každý den mi rukama projde několik knih, takže by se dalo říct, že měsíc co měsíc vidím víc písmenek, než běžný smrtelník. Na druhou stranu dělám non-fiction, kuchařky, medicínu, a to si nepočtete tak, jako u klasické fiction. 


Zdroj: www.keepcalm-o-matic.co.uk


Můj hlavní argument, proč nečíst za měsíc víc, jak dvě až tři knihy zní - jak si je potom člověk může opravdu vychutnat? Neberu samozřejmě v potaz situaci, kdy v půlce rozečtené knihy zjistíte, že to vážně nejde a odložíte ji. V případě dočtených knih se ale (a je to jen a jen moje zkušenost) chci nechat ještě chvíli kolébat na vlnách "bookhangover" - knižní kocoviny, nechat pupečníkovou šňůru příběhu, ke kterému jsem přirostla, v klidu dotepat. Víc jak dvě knihy naráz nezvládám - mozek mě totiž nutí myslet na to, co se odehrává v té knize, kterou právě nečtu, jak asi pokračuje ta která linie - no a koncentrace je v háji. Možná už stárnu, či co:-)).

Asi i kvůli tomu odmítám z principu recenzní výtisky - jasně, člověk dostane knihu "zadarmo" - ale v tomhle případě platí ono šimkogrossmanovské Nechci slevu zadarmo. Recenzní výtisk znamená, že knihu musíte přečíst, ať máte náladu nebo ne, musíte se jí věnovat, nějak ji nafotit a zpracovat - a to vše k určitému termínu. Zkoušela jsem recenzovat pro Dobré knihy a nakonec jsem to vzdala - jakmile si totiž z koníčku uděláte povinnost, je to nejkratší cesta do pekel. Zase ale říkám, je to jen osobní zkušenost, kdo stíhá, deadliny mu nevadí a ještě je schopný vyplodit kvalitní recenzi, má můj nehynoucí obdiv. Nicméně, pokud by mi někdo chtěl posílat knihy jen tak, s rizikem, že na ně napíšu hodnocení třeba za dva roky, nejsem proti :-D

Čtení je v současné době fenomén, knihomolská subkultura se rozrůstá a obavy, že by lidé nečetli, nemám. Sleduju tenhle nový trend na jednu stranu nadšeně, na druhou s pobavením - pamatuju totiž doby, kdy byl člověk s knihou braný jako šprt, brejloun s knihou a tak. A najednou je brejloun s knihou vlastně hrozně in, háže fotku svých brýlí, knihy a espressa na Instagram a je tiše rád, že si už může číst tak nějak legálně. Pokud mě nějaký chlap sleduje v metru, můžu si být na 90 procent jistá, že víc než moje prsa ho zajímá obálka knihy, kterou právě čtu - ostatně třeba cizinci jsou v Praze celí vyplesknutí z toho, kolik lidí si v MHD čte. Čtu ráda, bez knihy jsem nesvá a mluvit o knihách je jedním z mých top témat. Ale nespěchám - asi nebudu mít letos splněný Goodreads challenge (momentálně jsem "two books behind the schedule"), ale přišla jsem si sama pro sebe na to, že na knihy žádný schedule nechci.

Protože knihy jsou hlavně o pohodě.


11 komentářů:

  1. Já recenzáky mám ráda. Navíc si hodně vybírám co chci, takže pak obvykle k žádnému zklamání nedojde. Kromě toho, si obvykle od jedně spolupráce vezmu tak jednu knihu za čtvrt roku. Beru to tedy spíš jako takové zpestření. A co se týče počtu knih za měsíc, já mám ráda více než méně. Jednak pro mě je norma těch šest knih, když to zvládnu. A jednak musím číst hodně, abych stihla všechny ty knihy ze seznamu ještě do důchodu :-P

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jasně, právě mě zajímá, jak to mají jiní a obdivuju, že z těch šesti knih měsíčně něco máš - ale fakt je to možná i věkem, stárnu, senilním a zapomínám :-D Díky za přečtení!!

      Vymazat
    2. Ale prosim te, tak stara urcite nejsi :-D ale kazdy to proste zpracovavame jinak

      Vymazat
    3. Možná je to ale fakt i tím, že jak se člověk pohybuje mezi knihami den co den, tak už často když přijdu domů, tak nemám na další knihy náladu, nebo se prostě tak neponořím:-)

      Vymazat
  2. No jo, já to bohužel jinak mít musím. Pro radost čtu leda tak knížky pro svou "druhou" profesi, lektorskou, a to vlastně taky velmi často bývají tituly, které se mě nějak týkají i pracovně v "první" profesi. Knihu vysloveně pro radost jsem nečetla už dlouhé roky. Když máte v popisu práce čtení nových titulů, ve volném čase si opravdu číst nemůžete. Takže já rychločtu, rychločtu pracovně a tak trochu nuceně a vlastně už asi ani neumím číst pomalu! A recenze bych mohla psát leda tak na knihy, které jsem četla o rok dřív :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Saši,ale kdybys ty dělala něco pomalu,bylo by to divný :D

      Vymazat
    2. I can´t keep calm,I´m a Gemini! :-)

      Vymazat
  3. Brejlouni uz si muzou cist legalne :D Diky no :D Ale jako je to fakt no. Ale pobavilo :)

    OdpovědětVymazat
  4. Zrovna nedávno jsem o tom přemýšlela. Jsem knihomolka, knihy miluji, ale přečíst 2-3 týdně? To nestíhám a ani nechci. Ano, mám pár spoluprácí, ale opravdu pár a ještě nastavený tak, že od každého mám 1 knihu za 1-2 měsíce.
    Chci si knihy vychutnávat, ne hltat.
    Www.siraelxy.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat